V dnešní době máme přístup k internetu ze všech koutů světa. Kdo dnes nemá „chytrý“ mobilní telefon, ze kterého by se připojil na internet? Kam by člověk došel, kdyby neměl v telefonu GPS navigaci?
Pokud jste si někdy zkoušeli zapisovat jídelníček, co za den zkonzumujete, zkuste si zapisovat minimálně 3 dny, i to, kolik času trávíte na moderních technologiích, tj. televize, počítač, notebook a mobilní telefon. Dnešní chytré telefony např. iPhone má svou vlastní aplikaci, která nám ukáže průměrný čas stráveného na telefonu za týden, ať již psaním sms, surfováním na internetu, prohlížením sociálních síti.
Kolik času tráví děti u obrazovek?
Z mého výzkumu, kterému jsem se věnovala během své diplomové práce, bylo patrné, že nejvíce adolescenti trávili na technologiích mezi 4–7 hodinami za den. Byla tu skupinka, která trávila 2–4 hodiny za den, ale našli se i tací, kteří na technologiích trávili i více než 7 hodin denně. A to už je docela hodně, že? Nejvíce oblíbenou technologií byl mobilní telefon. Nejčastější činností na mobilním telefonu bylo sledování sociálních sítí a videí (na youtube).
V dnešní situaci, během koronavirové krize, může být ovšem doba, kterou trávíme před obrazovkami, mnohem vyšší. Den má 24 hodin, to víme všichni. Řekněme, že vaše dítě vstává v 7 hodin ráno, od 8 hodin přibližně do 14 hodin má distanční výuku přes počítač. Trocha základní matematiky 14–8 je 6 hodin strávených jen na PC, ale budeme počítat i s nějakou přestávkou, která dá snad 1 hodinu a jsme na 5 hodinách na počítači.
Musíme ale myslet i na to, že dítě pak musí dělat ještě nějaké úkoly a to jsou zase další 2 hodiny na počítači. Děti potřebují i nějaký kontakt se svými vrstevníky a nejčastěji v dnešní době probíhá právě přes počítač nebo mobilní telefon, další 2 hodiny.
Věděli jste, že maximální čas, který adolescenti stráví u obrazovek, by neměl přesáhnout 2 hodiny denně (Sampasa-Kanyinga, Colman, Hamilton, Chaput, 2020).
Nejdůležitější je pohyb a pravidelná a vyvážená strava
A co nejčastěji dělají děti u počítače, když už se nemusí věnovat škole? Hrají hry nebo jsou na sociálních sítích. Přitom nejčastěji konzumují sladké či slané pokrmy a to ve velkém množství.
Dnešní děti velmi často vynechávají svačiny nebo dokonce večeře. Tím, že dospívající vynechávají některá hlavní jídla (snídaně, oběd či večeře), neznamená, že se sníží jejich hmotnost, je tomu právě naopak. Jejich energetický příjem je velmi často nedostatečný a nemusí být na první pohled tak nadměrný, ale může se skrývat v potravinách, které jsou energeticky bohaté, např. čokolády, sušenky a slazené nápoje. V pozdějších hodinách nastává hlad, který se adolescenti snaží zahnat právě energeticky bohatými potravinami, většinou sladkostmi nebo potravinami, které v sobě skrývají tuk (paštiky, uzeniny nebo chipsy). Energetický příjem u (obézních) dětí většinou převažuje nad výdejem a tím se zvyšuje jejich hmotnost.
A jak pomoci dítěti s vyšší hmotností? Hádáte správně – pohybovou aktivitou. Pohybová aktivita u dětí patří mezi často diskutované téma. Děti se v dnešní době nevěnují pohybové aktivitě, tak intenzivně jak by měly. Přitom pohybová aktivita patří mezi základní biologické potřeby lidského života.
Prevence a motivace dítěte musí být na prvním místě. Prevence by měla začít již od prvních krůčků dítěte, kdy ho ovlivňují hlavně rodiče. V dalších letech by k prevenci měla přispět i škola a její hodiny se zaměřením na zdravé stravování. Větší vliv než škola, mají na dospívajícího jedince jeho vrstevníci, kterým se často (nejen obézní) jedinec snaží vyrovnat.
Mgr. Pavla Charvátová, nutriční specialistka
