Říkáte si, že nejste ve stresu, že zrovna vás se to netýká. Ujelo vám někdy MHD? Věděli jste, že zrovna dnes to do práce nestíháte, a že zrovna dnes je ta důležitá porada? Přinesly děti ze školy špatnou známku, či poznámku nebo informaci, ze které nemáte radost? A o dnešní situaci ani nemluvím. To všechno můžeme nazvat stresorem (podnět, který vede ke stresu). A jakýkoliv stresor můžeme zahrnout do souboru, který má účinek na náš organismus, ať již krátkodobý nebo dlouhodobý.
Stres nás provází na každém kroku již od dob pravěku. Musíme si uvědomit, že stres neovlivňuje jen naši psychiku, ale celý organismus. Od mozku až po střeva. Na každého z nás stres působí jinak – někoho bolí žaludek a jiný se klepe jako ratlík. Co vlastně může za to, že jsme ve stresu? Nebudu zde popisovat celý složitý proces, ale stresová osa, která vedez mozku (konkrétně z hypotalamu) k nadledvinám až k určité tkáni nebo orgánu, určuje, jak na to naše tělo zareaguje. Stres dává člověku na výběr – bojuj nebo uteč. Co si v dnešní době vyberete Vy?
Představme si především jeden konkrétní hormon a tím je tzv. kortizol. Tento hormon je z řady glukokortikoidů, který je produkován kůrou nadledvin. Vyplavením z kůry nadledvin pak putuje do těla, kde je zrovna potřeba pro určitou tkáň nebo orgán. Mezi jeho hlavní funkce patří ovlivňování metabolismu živin – sacharidů, tuků i bílkovin. Při stresové situaci se díky kortizolu zvýší hladina glukózy v krvi – o tom by něco mohli vědět hlavně diabetici. Díky kortizolu dochází ke štěpení tuků, ale to neznamená, že od teď budete neustále ve stresu, TO NE. Pozor, může dojít i k vyčerpání rezerv v těle. Rezervy energie si tělo bere hlavně z jater, svalů a tukové tkáně.
Při stresu, který na sobě každý z nás alespoň jednou zpozoroval, dochází ke zvyšování svalové síly, rozšíření zornic, zbystření smyslů – to by se dalo považovat za pozitivní vliv na náš organismus, nemyslíte? Bohužel stres má i negativní dopad, zvyšuje krevní tlak, zrychluje dech, snižuje práh bolesti, více se potíme. U každého je to samozřejmě jiné. Pokud na nás bude stresor působit dlouhodobě, stres se stává škodlivým a mohou se přidat komplikace jako je hypertenze (zvýšený krevní tlak) či porucha imunity.
Jak již bylo řečeno na začátku, stres ovlivňuje i naši psychiku. Dáme si další otázku. Jak večer usínáte? Přemýšlíte nad tím, co všechno zítra musíte stihnout? Co se asi bude odehrávat v práci? Příkladem může být mysl matky starající se o dítě, na momentálním home-officu: „Zítra musíme vstát do 7:15, aby se děti stihly nasnídat a do 7:45 musíme spustit počítač, aby se děti mohly připojit a mohla začít výuka. A oni mají zítra chemii? To si to budu muset ještě zopakovat. A na zítra ještě připravit pro šéfa tu prezentaci.“ NE. Nemyslete na to, co bude zítra. Starosti nechte na další den, až přijdou tak přijdou. Nechoďte spát s tím, že si musíte ještě zopakovat, co všechno musíte zítra stihnout. Snažte se uklidnit a zopakovat si, co jste dneska dobrého udělali, např. ano, dnes se mi ta prezentace v práci povedla, dnes jsem přišel z práce dřív, dnes se mi ten film líbil, ta večeře se manželce povedla, pochutnal jsem si, tu večeři jsem dneska dobře uvařila, jsem na sebe pyšná.
Stresové situace tu budou s námi vždy. Naše tělo se s nimi vždy vypořádá, ale musíme mu pomoci. V některých situacích naše tělo stres potřebuje, ale nesmíme se však stresem nechávat dlouhodobě ovlivňovat.
Mgr. Pavla Charvátová, nutriční specialistka
