Obezita je společností vnímána převážně jako problém estetický. Naše těla se stále potýkají s jakýmsi tlakem kultu krásy, a tak ne jedna žena či muž, tomuto tlaku podlehnou. Tento tlak může vyústit až v nezdravé chování sám k sobě, kdy se pomůckou tohoto problému stává právě jídlo. Jídlem se pak můžeme obklopovat a odměňovat se jím, nebo si ho naopak odpírat a tím se i trestat. Obezita je v mnoha očích vnímána jako problém nerovnováhy energetického příjmu a výdeje. Není to ale tak jednoduché. Tělo a hlavu od sebe neodpojíme, nýbrž co trápí tělo, trápí i naši hlavu. Naše pocity, vnímání sám sebe, vztah k vlastnímu tělu, přijímání sám sebe, se podílí na vzniku řady onemocnění, mezi které obezita také patří.
Dnes se zaměříme ale na motivaci, kterou při hubnutí potřebujeme. Na pomyslné startovní čáře Vaší nové životní etapy je správná motivace základem úspěchu. Nejprve bychom si měli uvědomit, proč chci zhubnout a pro koho. Hubnutí bychom měli započít pouze a jen kvůli sobě. Primární motivace by neměla být na popud lékaře, partnera, kamarádky, ale kvůli sobě samému! Ptáte se proč? Ona Vás vnější motivace od někoho může povzbudit, na začátek ano, ale v dlouhodobém měřítku vám tato motivace nevydrží. Lékaře neuvidíte každý den, aby Vás povzbudil. Okolí, které Vás zná, nebude dennodenně ochotné vyvíjet na vás tlak kvůli hubnutí. Jediný, s kým jste každý den v kontaktu a je váš spoluhráč i protihráč zároveň, je vaše hlava. Zodpovědnost za hubnutí a s ním i za změnu životního stylu, si nesete pouze vy sami.
O hubnutí bychom neměli smýšlet jako o povinnosti, o něčem co „MUSÍM“ udělat. Nemusíte totiž vůbec nic. Je to jen Vaše rozhodnutí. Slovem „MUSÍM“ vyjadřuji, že má motivace je velmi slabá a snaha o hubnutí velmi brzy ztroskotá. Pokud vyslovím „CHTĚL/A BYCH ZHUBNOUT“, pak o hubnutí přemýšlíte, ale spíše v budoucnosti, motivace je průměrná, avšak v dlouhodobém měřítku nedostatečná. Pakliže ale vážně „CHCETE“, jste s největším předpokladem na správně cestě. Cestě, která má svá příkoří, ale na konci je velká odměna v podobě spokojené osoby, která přijímá své tělo, rozumí kvalitní stravě, pravidelně se hýbe a je spokojena se svým životem.
Zároveň si na vaše „chtění“ dejte pozor a nastavte si své hranice. Pokud „chceme“ někdy až moc, začneme velmi často řešit jídlo až přehnaně, záleží nám pouze na tom, kolik vážíme a pozorujeme váhové úbytky den co den. Touha po zhubnutí je silnější a zdravý balanc je pryč. Snažte si na začátek popřemýšlet, sepsat, jak si hubnutí sami představujete. Zeptejte se sami sebe:
- Proč chci zhubnout?
- Co vše můžu udělat pro to, abych zhubnul/a?
- Jaká je má představa o správném hubnutí?
- Umím si představit, že je tento postup reálný, pokud budu hubnout rok, nebo 2…?
Nebojte se odpovědět a dejte si čas. Buďte k sobě maximálně upřímní a zároveň i kriticky myslící. Podělte se o své odpovědi s někým, komu důvěřujete nebo jej poskytněte nutričnímu terapeutovi/specialistovi a vyslechněte si i jeho názor. Udělejte to, co si myslíte, že je pro Vás nejlepší a pomůže Vám.
Mgr. Zuzana Malčíková, nutriční specialistka
